Do 30. října / Výstava prostorových koláží Ivany Štenclové – Casting / Galerie Ludvíka Kuby 

Významná současná česká umělkyně Ivana Štenclová se představuje poděbradskému publiku souborem prací prostorových koláží, k jejichž zhotovení využívá autorka nejmodernější digitální a laserové technologie.

Škála výtvarných prostředků, jimiž Ivana Štenclová disponuje, je pozoruhodná. Umělkyně pracuje s akrylovými, olejovými i syntetickými barvami, používá tuše, pastelky, fixy, propisovací tužky, injekční stříkačky, tavné pistole, umělá vlákna, malířské válečky, vlastnoručně vyrobená razítka aj., do své tvorby inspirativně zapojuje široké spektrum materiálů, ať již těch, které jsou vnímány jako obvyklá součást výtvarné kultury, tak také těch, jež jsou výzvou tvůrčímu a nepochybně i diváckému zájmu.

V souvislosti s tvorbou autorky je nepochybně možné konstatovat, že předmětný umělecký projev memoruje vybrané aspekty minulosti, transformuje je do aktuálních vizuálních struktur a nechává je emitovat nonverbální obsahy, jejichž původně subtilní charakter nově nabývá monumentální významové apelativnosti.

Jak již bylo naznačeno výše, tvarosloví obrazů Ivany Štenclové nezřídka přechází z plochy do prostoru. Obrazy se stávají plastikami, jejichž výsledný výraz je divákovi zprostředkováván segment po segmentu, vrstevnice po vrstevnici jako průběh, respektive proces, jímž je oscilován finální tvar a finální kompozice. Výsledný umělecký artefakt můžeme s přijatelnou dávkou zjednodušení vnímat jako vizuální paradox, v jehož rámci rezultuje diváckým zorným polem tvůrčí záměr autorky, jakož i jeho realizace jako harmonicky metaforické gesto, jehož symbiotický charakter je finálnímu optickému vjemu komplexní vizuální intencí.

Bravurně prostorově vrstvený portrét, či figura vychází z dřívějších multimediálních realizací, v jejichž rámci Ivana Štenclová prezentovala nejen svou uměleckou, ale i technickou bravuru jako nenápadnou, avšak podstatnou kvalitu, která je symptomatická pro výsledný umělecký artefakt. Předmětná významová šíře, vibrující svá existenciální sdělení, respektive vztah člověka ke svému okolí, není zvolenými výrazovými prostředky limitována v koexistenci s tradičním vizuálně-figurálním étosem.

Kurátor: Tomáš Koudela