Tato fotografická série je vyústěním doktorandského studia v programu Výtvarné umění na Technické univerzitě v Liberci. Projekt s názvem „Plasty jako mutující hmoty ve fotografii“ je zaměřen na oslavu objevu jednoho z nejlepších materiálů a to je PLAST.

Plast – je to úžasný materiál, bez kterého by neexistoval moderní svět, ale lidská rozmařilost začala tento materiál až příliš zneužívat. Proto si jako fotografka pokládám výzkumnou otázku, zda se v rámci fotografie dají tyto nežádoucí předměty (plastové odpadky), které měly primárně jinou funkci, dále přetvářet či transformovat? Na tento nežádoucí materiál tisknu fotografie ve spolupráci s fakultou textilní a strojní netradičními metodami pro fotografii. Jedná se o autorkou metodu přenosu obrazu a každá fotografie je vždy naprostým originálem a nikdy nelze vytvořit úplně stejná.

Vizualita fotografií zobrazuje dvě roviny obsahu, které vyjadřují kontrast mezi pohodlným životním stylem a procitnutí k nové úctě života druhotného materiálu. Výzkum 2018 ukázal, že každý týden strávíme tolik plastu, kolik je v jedné kreditní kartě. Námětem absurdních výjevů nahých žen obalených igelitem v industriálním či jiném prostředí komunikuje sdělení, že s plasty jsme víc než spojeni. Dnes se více než kdy jindy stala příroda neoddělitelnou od kultury a to znamená, že všichni by měli být dobrými aktivisty a ekologie by se měla vymanit z tradičního vnímání coby aktivita minority milovníků přírody či expertů. Když budeme dnes slabě lehkomyslní, zítra můžeme být lehce slabomyslní.